Většina lidí jsou neurotici a/nebo psychopati nebo lidé s psychopatickými tendencemi. Psychopatie je absence empatie. Neuroticismus je absence stabilního psychologického základu, který se neroztřese při první sebemenší konfrontaci.
Celý svět je plný neurotiků a psychopatů. Diktátorské režimy jsou vedené skupinou psychopatů, kteří si moc vymohli silou. Demokracie je model, ve kterém neurotici volí psychopaty nebo jiné neurotiky.
Psychopatům se mezi neurotiky daří. Neurotici nemají žádný stabilní psychologický základ a lze je tedy jednoduše ovládat. Vždyť demokracie není vůbec o nějakých myšlenkách nebo idejích ale o tom, která skupina psychopatů bude mít úspěšnější volební marketingovou kampaň.
Neurotik neví/nepřizná, že je neurotik. Psychopat neví/nepřizná, že je psychopat.
Tento svět nepotřebuje „hnutí vědomí“ o čemž neustále blábolí různí ezoterici. Tento svět nepotřebuje ani terapii, jelikož to je zodpovědnost každého z nás.
Tento svět potřebuje vznik nové kultury, která musí být dostatečně tvrdá, nekompromisní a rázná ve svém postoji a kritice dnešního světa – podobně jako to dělal Osho.
Další kvalitou té kultury ale musí být vnitřní stabilita, klid. Tvrdost, nekompromisnost a ráznost bez vnitřního klidu je prakticky synonymem k násilí.
K vnitřní stabilitě a klidu musí patřit měkkost, něha, péče, ochrana a mateřskost.
Toto nemůže existovat jako nějaké hnutí, jako nějaký klub nebo diskuzní fórum. Nemůže to být ani forma terapie nebo psychologický směr nebo seberozvojový kurz. Nemůže to být jedna nějaká kniha, jakákoliv jednotlivost.
Aby měly tyhle myšlenky šanci na úspěch, musí se z nich stát lidská kultura, kterou není možné izolovat, kterou není možné ignorovat ale zároveň ji nikdo neovládá, nikdo nad ní nemá žádnou moc. Kultura nikomu nepatří.